Skrytá láska či přežitek 13

27. ledna 2013 v 15:35 | Hanka :) |  Povídky
Název: Skrytá láska či přežitek
Pár: Klaus/Caroline
Děj: Navazuje na 3x20.
Upozornění : no žádné, však doufám, že se vám povídka bude líbit.



"Miluji tě a navždy budu, asi se mně už nezbavíš." řekla jsem zcela vážně. Díval se na mne s úžasem. Jako když dítě dostane hračku, kterou si vždycky přálo. Poprvé v životě jsem se cítila jak výhra.
"Co si to řekla, prosím řekni, že to není sen." objal mě způsobem, který by člověk asi nepřežil.
"Není, Miluji tě Nicku." políbila jsem ho něžně na ústa.

Když jsem ráno otevřela oči, ještě spal. Chvilku jsem se ještě kochala nad jeho spící krásou.
Avšak věděla jsem, že musím s Rebekhou probrat ten plán a začít ho už dnes. Vlastně mě docela překvapilo, když někdo zaťukal na dveře, docela dost potichu i na upíra. Rychle jsem k nim došla a otevřela je. Stála tam Rebekha v pyžamu a s velikým úsměvem na tváři. Lehce jsem zamrzla, že by mi uměla číst myšlenky.
"Mám sk - vě - lý nápad." zašvitořila a očima se přitom usmívala, jako sluníčko. Podíval se mi do očí, pak na Nicka v posteli a oči jí ještě víc zazářily.
"Ale řeknu ti ho, až budeme v bezpečné vzdálenosti od toho špiona." povzdechla si a zrazeně se podívala špionovým směrem. Nick při tom dělal, že se zrovna probírá. Fakt dobrý herec. Usmála jsem se v duchu.
"Jé, dobré ráno sestřičko." usmál se jako neviňátko. Fakticky on snad doopravdy to jenom hrál.
"Dobré i tobě." prohlásila neutrálně a tahala mě ven ze dveří. Nick jen vytřeštil oči.
Když jsme byli v bezpečné vzdálenosti od dveří, které předtím Rebekha stačila ještě zavřít, mi dala do ruky mapu.
"Tady jsou místa, která si myslím, že bys měla ještě se mnou, před tím než s ním půjdeš, navštívit." podívala jsem se v rychlosti na mapu, kde bylo tečkami vyznačeno asi deset míst.
"To nestihneme." zaskučela jsem potichu.
"Ale jo, je teprve pět ráno." mrkla na mě a šlo vidět, že se mým zhrozeným výrazem baví.
"Ono je teprve pět hodin?" došlo mi to, teprve když jsem se podívala na její hodinky, které mi strčila k obličeji.
"A to si mě nemohla nechat ještě spát?" zavrčela jsem.
"Vždyť jsi nespala." obořila se na mě.
"Jo, protože jsem nevěděla, že je tak brzo ráno." udělala jsem na ní psí oči.
"Zapomeň Caroline, do postele se vrátíš až večer." vrátila mi autoritativní pohled.
"Woa" zkusila jsem hluboké zívnutí, ale ani to nestačilo na to, abych ji trochu obměkčila.
"Běž se převléct, vezmu tě na ty místa a něco ti k nim řeknu." podívala se na mě svým typickým pohledem.
"A nebude to lehce nápadné, když se vytratíme v pět hodin ráno." pokusila jsem se nějak vyklouznout.
"Ne. Řekni mu, že si jdeme zalovit." musela poznat, že při slově zalovit jsem udělala znechucený výraz, ale nijak na to nereagovalo, což mě docela nakrklo.
"No, Rebekho nevím, zdali ti to někdo řekl, ale já nelovím nevinné lidi. Já jsem vyrůstala na konzervách." podívala jsem se významně, na procházející lidi vzadu za ní.
"Já vím, ale nemyslím si, že to ví i Nick."
"On to ví, vždyť se mě na tom plese ptal, zdali zabíjím či piji z konzervy." zadívala jsem se na ni.
"Aha. Tak si něco vymysli." prosila očima.
"Nebo víš co Rebekho, nepojedeme tam, ale půjdu tam s Nickem. Myslím, že to bude lepší, když jsem v Itálii nebyla, tak oni ani nic víc vědět nemusím." uzavřela jsem to a otočila se k odchodu.
" Asi máš pravdu tak zatím dobrou." nebránila se a taky se otočila k odchodu.
Oddechla jsem si a vrátila se zpátky do pokoje. Nick se už převlékl a seděl u psacího stolu, kde něco kreslil. Potichu jsem k němu přicupitala. Všiml si mě až, když jsem mu přiložila ruce kočím, neboť trochu nadskočil.
"Caroline, vyděsila jsi mně." byla jsem ráda, že řekl mé jméno, jinak bych ho podezírala, že tu má jinou.
"Fakt?" protáhla jsem a podívala se mu do očí.
"Co to tvoříš?" chtěla jsem se podívat na obrázek, ale ten okamžitě zmizel ze stolu a byl schován v kapse u košile.
"To je to tak tajné.?" naklonila jsem lehce hlavu do prava. Pouze přikývl. Zvedl se a chtěl odejít.
"Víš Caroline, někdy je hezké kreslit věci, které nikdo jiný nevidí, nechci, abys říkala jak je to hezké." smutně se podíval ke kapse a pak zase upřel své pronikavé oči ke mně.
"Taky něco vím o přehnané pozitivní kritice, věř mi." usmála jsem se a rozhodovala se jít zase za Rebekhou, když mě zastavil.
"Vážně? A já si myslel, že sem v tom sám. V čem tebe chválí?" zkoumavě se mi zahleděl do očí, jestli si s něho neutahuji. Vrátila jsem mu stejnou měrou pohled.
"Ve zpěvu." řekla jsem trochu pyšně.
" Ty umíš zpívat? A zazpíváš mi něco?" řekl lehce sarkasticky. Dělala jsem, že se mě to nedotklo.
"Ne, víš Nicku, někdy je hezké zpívat píseň, když tě nikdo neslyší, nechci, aby si mi říkal, jak hezky zpívám." upravila jsem si jeho slova podle sebe. Pouze lehce nadzvedl obočí, ale nijak to nekomentoval.
Lehce mě chytl za ruku. A vzal mi obličej do druhé dlaně. Z jeho něžného pohledu jsem zčervenala.
I když to nešlo vidět, věděla jsem, že to poznal.
"Škoda, že ti ho nemůžu ukázat, myslím si, že by se ti ten obrázek líbil, ale nepochopila by si ho. Ještě nejsi připravená, lásko." políbil mě na čelo. Byla jsem zmatená a omámená zároveň. Podíval se mi ještě chvíli do očí.
"Kdyby si jen věděla, jak moc tě miluji." smutně zavřel oči a opřel si své čelo o mé.
Vůbec nic jsem nechápala. Pouze jsem ho objala a zabořila mu hlavu do výklenku mezi ramenem a hlavou.
Mlčeli jsme ještě pár minut. Když někdo zaklepal na dveře. Nick mi naštvaně zavrčel do vlasů. Ještě chvilku jsem ho držela, a pak se rozhodla otevřít. Zklamaně mě pustil a já otevřela dveře. Stála v nich už dneska podruhé Rebekha. S klíčemi v rukou.
"Omlouvám se, že nejspíše ruším, ale zapomněla jsem ti dát klíče od auta. Abyste mohli vůbec čím odjet, neboť pokud si vzpomínám, dal jsi svoje auto do opravny." usmála se a klíče mu hodila. Pak za sebou zavřela dveře. A já se mohla konečně podívat na usmívající se tvář.
"Tak jedeme?" zasmál se, zvedl mě do náruče a třikrát se semnou otočil.











 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 nicooll werelline nicooll werelline | Web | 21. února 2013 v 18:05 | Reagovat

Krásné ! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama