Jednorázovky : Delena

4. března 2012 v 10:23 | Hanka :)
Toto je moje první jednorázovka. Tak prosím komentujte.




Probudila jsem se do zamračeného rána a vstala jsem. Bylo tu hrozivé ticho a přitom tak známé a uspokojující.
Od té doby co v Mystic Falls žije Klaus a jeho naivní sestra Rebeka. Jsem ráda za každou minutu když jsem sama.
Přešla jsem k nočnímu stolku a podívala se na mobil. Žádná zpráva.
Šla jsem se obléct a nasnídat. Nalila jsem si čaj když někdo zaklepal na dveře. Kdo to může být? Vždyť je 5 hodin ráno.
Byla jsem vážně překvapená když se ve dveřích objevil Damon.
"Dlouho si neotvírala. Tak jsem si otevřel sám." vysvětlil.
" Jak sis mohl otevřít? Vždyť nemáš klíče." pokoušela jsem se ho pochopit.
"To je zajímavá úvaha. Asi sis nezamkla a nebo jsem ti je asi- vyrval z pantu." zahleděl se na mě se sarkastickým výrazem na tváři.
"Ty jsi opilí?" dívala jsem se na něj s úžasem ve tváři a přemítala kolik lidí asi za dnešek navštívil.
"Trošku." usmál se na mě s koketním výrazem na tváři.
Přešla jsem k němu.
"Dýchni na mě!" přikázala jsem mu a doufala, že si dal pouze víno.
" Dobře, paní učitelko." a v ten moment mě ovanul puch nejmíň s 12 nápojů a víno nebylo ani jedno z nich. Typovala bych tak whisky.
"Trošku? " musela jsem se zasmát.
"Co je ti k smíchu? zeptal se, ale zasmál se taky.
"Pojď dovnitř." řekla jsem prostě a pozvala ho do kuchyně. Sedl si na malou židličku a já se opřela o pult a popíjela svůj čaj.
"Proč jsi přišel?"zeptala jsem se nenápadně.
"Musím ti něco říct, ale nebude se ti to líbit." zamračil se. A na chvíli vypadal naprosto střízlivě.
"Tak střílej." prohodila jsem.
"Stefan tě miluje, ale já tebe ještě víc a vím, že mě nemiluješ. Ale musel jsem ti to říct." zdrceně pronesl.
On musel být vážně opilí. Nevěděla jsem co mu mám říct.
"Ty mě miluješ a-- Stefan taky?" nemohla jsem to jméno dopovědět. Pouze přikývl.
"Damone není pravda to co si myslíš. Miluji -." nedokázala jsem to doříct. Jednou to budeš muset ze sebe dostat, tak teď.
Mluvil na mě známí hlásek v mé hlavě.
"Tě." řekla jsem to všechno. Co jsem cítila, jsem řekla. Bylo to tak zvláštní utajovat to a teď to říct.
"Nemiluješ mě, ale Stefana." obvinil mě. Copak mě neslyšel? Přiklekla jsem si k němu a podívala se do těch jeho hlubokých modrých očí.
"Pravda je, že jsem tě nenáviděla když jsi mi zabil - bratra. Ale časem jsem ti začínala rozumět i věřit. A to jak si umíral vedle mě, mi připadalo, jako bych tě ztrácela. A v té chvíli jsem si přiznala, že tě miluju a budu se tě pokoušet chránit před vším i před sebou." rozbrečela jsem se když mě pohladil.
"Proč před sebou?" zeptal se mě nechápavě.
"Abych ti už nikdy neublížila." a políbila jsem ho.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 hplovehp hplovehp | Web | 6. května 2012 v 10:03 | Reagovat

Tak předně - fajn nápad. Damonův příchod byl opravdu originální. :D  Škoda, že jsi to trošku nerozvinula. Bylo to podle mě trošku moc akce nahuštěné do malého prostoru. Což ovšem zas tak nevadí. ;) Co mě naštvalo bylo "nejmíň s 12 nápojů". Jednak neuznávám v povídkách psaní psaní číslovek číslicemi. Ale hlavně to "S"! Puch z koho čeho.

Tak, teď jsem tě nejspíš naštvala, takže si můžeš jí t na můj blog ulevit a zkritizovat mi nějakou povídku. ;-) :D :-D

2 Hanka :) Hanka :) | E-mail | Web | 6. května 2012 v 11:50 | Reagovat

[1]: Souhlasím, na svou obhajobu bych pouze dodala, že píšu velmi rychle a tak někdy nepřemýšlím jestli tam mám chybu.  Jinak děkuji za komentář. četla jsem tvoje povídky a můžu říct, že jim nemám co vytknout ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama