Never say never 6

2. září 2011 v 15:56 | Hanka :)
Komentujte, doufám, že se vám kapitolka bude zamlouvat.



"A je v hrobce." ulevil si vedle mě známý hlas.
"Stefane." vypískla jsem a objala ho.
"Bála jsem se, že se ti něco stalo." přiznala jsem se.
"Mu a stalo? Eleno i kdyby ho přejel parní válec tak se mu nic nestane." Zasmál se pro sebe Damon, který právě vstoupil do dveří a pohodlně se posadil na pohovce naproti nám.
Stefan se mírně zamračil.
"A jak pak jste se tu vy dva měli?" zeptal se na oko vážně.
"My se máme vždycky skvěle, viď Eleno." mrkl na mě.
"Jasně." přitakala jsem. A vzpomněla jsem si na minulou noc. Na ten polibek, na mé ruce zaplétající se do jeho lehce vlnitých vlasů. Za účelem ho přitáhnou k sobě blíž a přiblížit si tu slast z toho polibku. Z těch dvou polibků. DVOU.
Lehce jsem začala ve své mysli panikařit. Co když se to Stefan dozví. Musí se to dozvědět. Já jsem jak Katherin. Tam kde není uspokojena jedna část mé osobnosti, tam si dám novou hračku. Ale já nechci být jako ona, já nejsem ona. Musím si promluvit s Damonem.
Mezitím se mi Damon celou dobu vpíjel do obličeje a studoval mé pocity. Což mě ještě víc znervózňovalo.
Nikdy jsem neuvažovala, že bych Damona milovala, ale asi ho miluji víc než Stefana. Co to říkáš Stefana miluješ nadevše. Jde vůbec milovat víc než nadevše?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama